Roblín - časovka do kopce 07.08.2005 účastníci: Aleš Anděl Bigmig Honza Jestřáb Jirka Kolíkáč Laďka Mates Soused Šemík Vašík Vyhup Zvary doprovodný tým: Podbrdy Co nás čekalo: délka 6,2 km, převýšení 173m, průměrné stoupání 2,8% Komentáře účastníků:
Bigmig Tradiční časovka, která se objevila v programu KPO opět po třech letech dlouho vypadala na to, že padne rekord v účasti Šlapek. Jak tomu však letos často bývá přišel déšť, a ten spláchl naděje na účast i na lepší výsledek. Vyjíždíme s Andělem okolo 9.30 z Řeporyjí do nepříjemné přeháňky. Je zima a vlhko. Déšť zesiluje směrem ke startu a v Černošcích jsme zcela promoklý a promrzlý. Většina Šlapek, co přijela na tom není lépe. Snad jen Zvary, který dorazil autem vypadá v pohodě. Zavzpomínám si na časovku v Chýni, kde také před startem pršelo a byla příšerná zima a můj výkon nestál za nic. To byl ale duben. Přichází start a já klepu pantem až se bojím o jazyk. Petr Jiříček mě odpočítává skoro ¼ minuty předem, ale pak se oba shodujeme, že je ještě čas J a vyjíždím standardně po půl minutě. Od začátku se snažím nasadit ostré tempo, ale než se trochu prohřívám už mám Vyhupa před sebou. Snažím se zmáčknout a udržet s ním chvíli kontakt, ale zmrzlý organizmus je proti. No nic jedu dál a vyhlížím někoho před sebou. Začínám se zahřívat a výkon se zvedá k lepšímu. Před stoupáním do Roblína už míjím Anděla a v dálce také vidím Šemíka, Laďku a Kolíkáče. Kolíkáč má podle odhadu tak 45s náskok, tak se snažím trochu přidat. Šemíka a Laďku předjíždím v jednom místě a ještě v zatáčce u kapličky, což mě trošičku rozhodilo, ale už se soustředím na závěrečný spurt. Kolíkáč je na dohled, ale jestli to bude na něj stačit to nevím. V rovinatějších pasážích jel evidentně rychleji. Je tu cíl a celkem pohoda. V té zimě se člověk snad ani pořádně nezmáčkne. Brousil jsem si zuby na čas pod 14 min, ale nakonec musím být spokojen i s tímto časem. Na Chýni to bylo horší. Po vyhlášení se domlouváme na společné vyjížďce s Honzou, Šemíkem, Jestřábem a chvíli i Petrem Jiříčkem. Deštiví den nás promáčel kde se dá, ale nakonec o zážitky nás neokradl. Postupně jsme projeli Kozolupy, Bubovice, Srbsko, Tetín, Vinařice a Řevnice zpět do Prahy. Dalo to cca 115km. Vzhůru tedy na Hlásnou, tam to snad bude lepší i s lepším počasím.
Jestřáb Časovka do kopce a Roblín zvlášť se podle mne ani mezi amatéry nedá solidně zajet z fleku. Hned poté co jsem po kvalitním rozjetí z JM a po studené sprše slejvákem v 15 st. v Černošicích vyrazil v mokrém do kopce mi bylo jasné, že to bude katastrofa. Úvodní rovinka mne naladila na 35k, následně jsem se začal propadat do různých děr na silnici a kličkoval jsem jak zajíc, který kličkuje před kulkama. To mne rozhodilo tak, že jsem nevědět jak mám zařadit. V mírném sjezdu v půli jsem už nevěděl vůbec jak pojedu dál a nohy mi ztuhly na šutr. Potom co přes mne přejel jako nůž máslem Soused jsem se navíc zlomil psychicky a bylo mi jasné, že už to opět nerozjedu. Závěr už jsem bohužel jenom dojel, protože nohy už nezměkly. Nejsem vrchař a mokrý chlad taky nemiluju. Gratulace všem kdo přijeli a dojeli, a zvláště těm co jsou spokojeni se svým výkonem. Příště jedu v neoprenu!
Kolíkáč Na Roblín jsem se hodně těšil, profil mě vyhovoval více než např. letošní R2 nebo loňská Loděnice, tajně jsem doufal k pokoření Bigmiga, ale bohužel to se nepovedlo. Ráno jsem nic neponechal náhodě a jel se rozjet od mostu, počasí spíše připomínalo podzim, ale naštěstí mě hřála účast Šlapek, hned u mostu čekal Vašík s Honzou a tak jsme společně s Šemíkem vyrazili, v Chuchli se přicucl Soused a pod mostem na Zbraslavi Mates s Alešem a tak již okolo Vltavy pádila parádní oranžová lajna. Bohužel rozehřáté svaly zmrazil na prezentaci déšť, a tak první kilometry časovky byly docela trýznivé, nohy bolely a cítil jsem se hrozně, zdálo se mi, že jedu šíleně pomalu ... předjel jsem Honzu a Anděla a v dáli vidím Šemíka, ale ten jel velmi dobře, stále jsem se k němu nemohl přiblížit, až ve stoupání na Roblín jsem ho začal sjíždět, ale to už se okolo nás prohnal Vyhup, jel tak krásně „elasticky“ bez větší námahy, já funěl jak lokomotiva a už jsem nebyl schopen se opticky udržet Vyhupa, škoda, zde vidím svoji největší chybu v závodě, že jsem se nedokázal více zmáčknout, zde šly nahnat nějaké vteřinky. Závěrečnou rovinku a poslední hup do cíle už jsem jel vcelku solidně a bez problémů, asi jsem zbytečně šetřil až moc sil v těch prudších kopcích ... Nakonec mi dal Bigmig 9 sekund ... je prostě lepší ... ale boj nevzdávám !!!
Soused Začnu citátem z výsledkové listiny na stránkách KPO: „Neodhadnutelná situace v hodnocení týmů trvá i nadále. Pro nejvyšší počet bodů tak spurtovali nenápadní smíchovští H-H před VÝRAZNÝMI Vinohradskými šlapkami a hochy z CKKV.“ Zase se to povedlo!!! Oranžová, kam se podíváš! Absolutně nejvyšší počet startujících z jednoho týmu na startu časovky do kopce Roblín, okořeněný výbornými výkony všech šlapek a jednou bednou! Na nedělní závod, budu mít, i přes rozmary počasí báječné vzpomínky. Do závodu jsem nastoupil s cílem zajet čas pod 15 minut. Už na startu sem se cítil dobře. Díky parádnímu rozjetí s balíkem po Štěchovické a plechovce Erektusu (tak si nejsem jistej, jestli tím náhodou nedopuju) jsem se nemohl dočkat startu. Na trati mě výrazně pomohla okolnost, že jsem před sebou měl hned několik šlapek a na tak dlouhé trati byla šance někoho dojet. Během jízdy jsem nezaznamenal výraznější krizi, nebo chybu. Snad jen ve stoupání před cílem jsem si nestoup, a to trošku chyba byla. Těch 15min. sem si nakonec s přehledem splnil a jsem moc spokojenej se svým výkonem, protože skončit hned za hvězdným triem: Vyhup, Bigmig, Kolíkáč, je pro mě opravdový úspěch. Závěrem jenom zopakuju, že se mi Roblín moc líbil a blahopřeju všem šlapkám k předvedeným výkonům - Vyhupovi k bedně a těším se na další setkání s "Oranžovým vláčkem".
bVýsledky Šlapekb	Celkové výsledky z Roblína		Celkové výsledky za rok 2005
µFotodokumentaceµ		—Diskuze—
6 Historie 6 pro Šlapky premiéra 2005