Hlásná - časovka do kopce KPO

Po nevydařeném Koledníku (mimochodem dělala jsem si naděje, že bych zde konečně mohla zdolat některé Šlapky – bohužel) je tu další časovka. Moc si nevěřím. Večer před startem je mi zle a ani ráno v sobotu v den D to nevypadá nějak růžově. Snad jedinou útěchou mi je, že nám Blanka s Dankem budou hlídat raubíře. Srdečné díky!

Ráno BigMig za deště dává kola na střechu. Já vrstvím na děti co se dá. Bude zima, vítr....Odjíždíme-neprší. Na horizontu Hlasné nás vítá již rozjíždějící se Svorada a já dostávám chuť na závod. Již mám vytýčený cíl. Nepustit před sebe Svoradu. Před samotným závodem se nemám, kdy rozjet. Snad jen 800m na toaletu v bagančatech, v bundě. Prý ať se aspoň trochu zahřeji. O to více a lépe a déle se rozjíždí můj drahý BM Přijíždí pozdě. Snad ho zdržel Kolíkáč či kdo. Rychle předávám děti a jedu na start.

Pánové, vy jste byli tak rozrušeni či...ani jste si nevšimli, že startují Šlapky a tak sama povzbuzuji Induraina.15s do startu. Start. Žádný pokřik. Nic. To je síla, ale jíž vidím Blanku a synky jak mávají a povzbuzují . Jo. To je ono. Tak chlapi jedu, jedu ať se nemusíte za mámu stydět. Mám radost, že jsem zvolila dobře výchozí převod. Jede mi to. Posléze jsem se od Dáši dozvěděla, že to chtělo těžší.(měla stejný). První stoupání šlo lehce, začíná mi být teplo. Stahuji rukávy. A to už vidím Induraina. To snad ne. Již tady, V tréninku to bylo asi tak v polovině. Předjíždím a dál šlapu. Nohy jsou v pohodě, dech taky. Dokonce mám i sílu zahlaholit na Káťu s Verunkou. Je mi lehce. Dávám těžší převod. Zvažuji ještě o jeden, ale co kdyby...můžou se mi zakyselit nohy. A tak kmitám alejí, co to dá. Hlavně, aby mě nedojel Svorada. Chybí mi, že před sebou nikoho nemám. Tak aspoň koukám na tachometr a snažím si držet konstantní rychlost. Jde to. Chvílemi mi připadá, že tachometr nefunguje, ale čas se mění tak asi jo. A najednou v závěrečném stoupání frrrrnk.A přelétl mě Vlk (prý to je již oficiální přezdívka). Makej Anděli, makej. Říkám si a cítím jak mi vadí dlouhé kalhoty. 200m do cíle a další Šlapky. Ne Svorada to není. Uf. Je to Šemík.. Trochu mě překvapil. Ale závod tím nekončí a tak se ho snažím předjet, kdyby nejel v mé stopě měla bych ho. Trochu mě překvapilo, že mě nepředjel BM. Koukám na čas a mám radost. SEDLO MI TO. Vyzívám ostatní dojeté Šlapky, aby fandili Zvarymu. Neb nejel s námi, tak ať mu to vynahradíme.

BM mě pochválil, což jistě uznáte je téměř pocta nejvyšší.. Při sjezdu dolů mě Kolíkáč přesvědčuje o tom, že by to mohla být bedna, ale já si říkám buď při zemi, Anděli. Zase na mě zbyla jen ta bramborová. Tak snad příště. Ale jednu radost mám. Předjela jsem Svoradu a to mě blaží. Tak koho příště? Prý si máme klást vyšší cíle, říkal někdo od Nováků.

Bigmig

Na Hlásnou vyrážíme po dlouhé době opět s celou rodinou. Hlídání nemáme, ale protože nám Blanka slíbila, že naše ratolesti pohlídá, můžeme jet pohromadě. Hned při registraci se mi zdařilo fópá, kdy jsem zapomněl zaregistrovat Zvaryho. Všechny co nejeli jsem vyškrtl, ale příliš zastaralý seznam způsobil, že Zvary musel jet až tři minuty za mnou. Ještě jednou se mu za to omlouvám, i když jsem si všiml, že nebyl ve špatné společnosti.

Časovky do kopce mi poslední dobou nějak moc nejdou. Ne že by nebyly výsledky, to ne J, ale necítím se nějak při nich dobře, a ani se mi nedaří najít optimální rytmus. S obavami jsem vstupoval i do této. Před startem jsem se sice cítil výborně, ale protože jsem se nestačil moc projet, zase to nebylo ideální.

Vyrazil jsem za Kolíkáčem celkem v dobrém tempu, ale už v prvním stoupání jsem nevhodně zařadil a zbytečně jsem ztratil nějaké desetinky. Snažil jsem se vytočit ze sebe co možná nejvíc, ale stejně jsem Kolíkáčův náskok příliš nestahoval. V druhé půlce kopce jsem se postavil do pedálů s tím, že vyjedu pravotočivou zatáčku, ale začaly mě tak bolet nohy, že jsem si zase raději sednul. To je hrůza. Proč mě to tělo vůbec neposlouchá. Už se blížím k cíli a vidím Honzu. Jen díky jemu se mi ze sebe daří vyždímat vše a možná proto jsem zlepšil čas proti loňsku téměř o 2s. Protínáme pásku najednou. Vidím rozjásaného Anděla a zbytek týmu, jak už rozebírá závod. Anděl zajel opravdu výborně a dlouho to vypadalo na bednu. Nakonec z toho bylo zase čtvrté místo jako na Loděnici. Já jsem se svým výkonem taky nakonec spokojen, i když vím, že bych určitě zajel lépe, ale není každý den posvícení. Scházíme se ještě po závodě na kus řeči a při té příležitosti ve spolupráci Kolíkáčem vyměňujeme Dádě píchlou přední duši.

Kolíkáč

Do časovky jsem vstupoval s cílem, že až mě dojede Bigmig, tak se ho udržet a v cílové „rovince“ si to zkusit s ním rozdat. Od Krále Šumavy bojuji i s chřipkovým virem, byl jsem jenom jednou na kole, takže bohužel na navázání vítězné šňůry z jara to moc nevypadalo ... ale znovu parádní účast členů týmu mě zdravě nabudila a tak i v nepříznivém počasí jsme byl hodně natěšený a chtěl jsme si to pořádně užít.

V úvodním stoupání jsem pořád nemohl nabrat optimální rychlost, bál jsem se to přepálit, hned v první zatáčce jsem se ohlížel kde je Bigmig, ale když jsem pak uviděl fotící doprovodný team a na dohled Kotě, tak jsem se uklidnil a jel vcelku pravidelně, tep přes 180, v ořechové aleji už jsem začal rozpoznávat Induraina, Souseda a Honzu a Bigmig mi stále nedýchal na záda, takže mi bylo veseleji ... V serpentinách jsem zkoušel začít zrychlovat, nohy by jely, ale dech to nestíhal ... U značky 200m jsem toho začínal mít dost, ale Soused jedoucí tak 50m přede mnou mě ještě hecnul k závěrečnému „rádobyspurtu“, díky němuž jsem si možná vylepšil svůj čas z minulého roku asi o 8 sekund.

Bigmig mě nedojel, jsem před Kotětem, takže vzhledem k té přípravě a tréninku maximální spokojenost :-)

Čekání na výsledky příjemně zpestřil pokec s ostatními Šlapkami a „soudeček“ Staropramenu od našeho asi již „sponzora“, těšili jsme se i na bednu, na které málem stál Anděl, který smolně znovu vybojoval nevděčnou, bramborovou medaili. Tak snad příště !!!

Kotě

Hlasna, zase casovka do kopce, me tak nejdou a tolik to boli, dicky se na ne netesim, ale neucastnit se neceho

tak moc slapkovsky obsazenyho, to nejde. Kdyz sem vystartoval jelo se mi pekne, prvni zatacku sem vyjel jako drak a rikal sem si to bude super, ale pak to zacalo pomalu bolet. Pred sebou jsem videl Souseda a ne a ne ho konecne dohnat, vubec to nejelo a strasne to bolelo. Konecne sem zacal dojizdet slapky, Souseda a Induraina najednou v serpentyne, za nama este auto.

Rikal sem si este kousek, dupni do toho, ale ani naznak zrychleni. 200 metrů do cíle, musim přece zrychlit. Nic. 100 metrů, no mozna naznak zrychleni tam byl. Funel sem jako nikdy predtim a konecne cil, musel sem se ject vyfunet, krk me bolel nohy vubec. Kdyz dojel KO a BM tak bylo jasny ze budu zase treti. No zadna slava KO mi dal 13 sekund, to je hodne. Ale na CFC vrchy se mu pomstim.

Šemík

Už to tak vypadá, že toho Souseda letos neporazím. Sakra! Vlastně jsem rád, že mi nenadělil zase celou minutu. No nic, ráno před startem jsem se ještě mrknul na loňské výsledky. Bylo jasné, že by to chtělo jet průměrem kolem 17km/h. Na start jsem se vydal sám na kole, celkem to foukalo, studený podzimní deštík, no říkal jsem si, kolik šlapek se v tomhle počasí ukáže na startu. Počasí se ale nakonec celkem umoudřilo, pršelo jenom krátce a vzdal pouze Mates. Náladu mi trochu zkazil pouze defekt při zkušební jízdě, naštěstí ale díky Zvaryho duši, rychle opravený. Startoval jsem za Honzou, Svoradou a Andělem. Ale ještě předtím, než se mi podařilo dojet Honzu mě stejně jako minulý týden na Řevnici přelétnul Vláďa. Oba pány před sebou jsem předjel hned za tou radobyrovinkou. Snažil jsem se co to šlo, jelo mi to ale ještě hůř než jsem čekal. Rychlost chvílemi padala až na 13km/h. Už jsem se otáčel, kde je ten Soused, naštěstí blízko za mnou nikdo a tak si říkám, musím ještě toho Anděla. Do cíle tak kilák. Anděla jsem ale dojel až 200m před cílem a byl jsem tak vyplivnutej, že jsem dokonce zvažoval, jestli nemám zůstat za ním. No byl to nářez, do cíle jsem přijel teda před Andělem, ale hlemýždím tempem a úplně vyřízený.

Jinak musím ještě dodat, že jsme s Vláďou dorazili Honzův soudek. Asi hodinu ještě pokecali a do Prahy to vzali oklikou přes Bubovice, Mořinu a Radotín. Po tom pivu se mi vůbec netočili nohy a Vláďa mě v každém kopci hustě proháněl. Najeto příjemných 95km, prostě parádní den.

Zvary

Už jsem jeden z posledních co ještě nic k Hlásné nenapsal, takže vzhůru do toho. Počasí ráno nevypadalo opravdu nijak růžově, ale od západu jsem viděl, sem tam na nebi díru bez mraků, takže jsem věřil, že nakonec to tak zlé nebude a taky nebylo. Přijíždím na start a vidím rozesmátou rodinu Bigmigovu. Parkuji a jdu se přivítat, Bigmig mě jedním dechem vítá a konstatuje, že jsem již trvalým účastníkem časovek, ale v tu chvíli mu dochází, že na mě zapomněl při registraci. No co se dá dělat, registruji se a vyjíždím asi o 3 min. později za poslední šlapkou. Trošku se před startem rozjíždím, vítám se s doprovodným týmem Kolíkáče, který trénuje na mezi lety s drakem a jde se na start. Postupně všichni vyráží, sleduji jejich obrovské zrychlení hned od začátku. Všechny šlapky už jsou v trapu a já stále čekám. Je tu start, vyrážím jde to dobře, ale první stoupání zřejmě přepaluji, jelikož vydýchávací rovinka před závěrem už mi tak nejede, no zkusím zrychlit ještě v závěru. Je tu závěrečné stoupání s prudkou zatáčkou a závěr s cílem. Už je mi jasné, že opravdu nezrychlím, ani mohutné povzbuzování ostatních dolů sjíždějících šlapek už nepomáhá (děkuji zejména Andělovi, její povzbuzování jsem slyšel až do cíle). V cíli se mě měřič ptá, jak to, že jedu tak pozdě, asi myslí vůči všem šlapkám (vtipálek asi neví, že jsem dnes útočil zezadu), nemohu však mluvit, jsem rád že žiji, takže nic nevysvětluji, mávnu rukou a jedu se vydýchat. Na zpáteční cestě se u něj zastavím a zjišťuji si čas a jsem mile překvapen, že je ještě o půl min. lepší, než jsem si zajel předtím v tréninku. Sjíždím dolů a konzultuji časy s ostatními šlapkami a překvapuje mě, že to se mnou nedopadlo zas tak špatně. Závěrečná diskuze nad soudkem piva a vyhlášení vítězů je příjemným závěrem, škoda jen, že nebyl společný oběd, tak snad příště na Kopanině.

Zvary

bVýsledky Šlapekb

Celkové výsledky z Hlásné

Celkové výsledky za rok 2004

µFotodokumentaceµ

—Diskuze—

6 Historie 6

2003