Král Šumavy 2002 – silnice

07.09.2002

 

účastníci:

Datel Roman - Deitl

Kolář Adam

Mareš Jan - Honza

Sýkora Robert - Kolíkáč

Zvára Martin - Zvary

 

 

doprovodný tým:

Ivana - přítelkyně Deitla

Evžen - otec Kolíkáče

rodiče Deitla

 

Co nás čekalo: mapka, profil

krátká trasa - 160km - převýšení 2500m

dlouhá trasa - 250km - převýšení 4000m

 

 

Deitl napsal:

Silniční Král Šumavy mě dostal ! Na start jsem se stavěl s očekáváním velkého průseru - na kole na kterým jsem nastoupil jsem měl najeto 300 km.

 

Deitl se ukládá

Deitlův speciál

Před Šimanovem

 

Není divu, že jsem trochu počítal i s tím, že nedojedu. Už při jízdě od ubytování na start mi byla obrovská kosa, takže o nějaké pohodě nemohla být řeč a nejistota byla obrovská. Naštěstí se nakonec počasí vydařilo a závod celkem taky. Když jsem dorazil na první občerstvovačku v Sušici (45.km), byl jsem překvapen časem o půl hodiny rychlejším než jsem čekal. To mě povzbudilo do dalších kilometrů. Všemi obávaný Šimanov jsem spolu s několika dalšími jezdci vyšel pěšky. Na Javorník už jsem jel a nebyla to úplná tragedie. Ovšem nejlepší pocit jsem měl při výjezdu na Srní. Před tímto stoupáním jsem si totiž dal s kolegou Zvarym na bufetu pivo - a ukázalo se, že není lepšího ionťáku. V tomhle kopci jsem předjel snad 30 lidí. Vrcholem bylo, když mi jeden z předjížděných oznámil:"JEDEŠ PĚKNĚ". Do cíle jsem dojel v čase asi o hodinu lepším než byl původní předpoklad, takže spokojenost. Jinak jsem se stal velikým příznivcem silniční cyklistiky (jede to skoro samo) a horala už odkládám k zimnímu spánku.

 

 

Adam napsal:

Na Krále Šumavy 2002  jsem vyrazil z Prahy vlakem. Cesta ubíhala rychle, přestupoval jsem pouze v Plzni. Po příjezdu do Klatov jedu směrem na zimní stadión, vedle něhož je ubytovna, kde máme rezervovaný pokoj. Jsem tam jako první ze všech a tak mám ještě čas, který využívám na nákup. Pak jdu na obhlídku okolí, když vidím Kolíkáče a spol. Po vydařeném srazu se jdeme registrovat, pouze já raději ne, je to můj první Král a moc nevěřím, že dojedu, těch 160km v šumavských kopcích ve mně vzbuzují obavy o dojetí do cíle. Jediný Kolíkáč se chystá jet Velkého krále, který má 250km s převýšením 4000m. Při ranním budíčku před 6 hodinou nevládne zrovna nadšení, všichni na sebe malátně soukáme dresy, rukavice a někdo dokonce ještě dohušťuje kola.  Kolíkáč už odpočítává poslední vteřiny, které nám zbývají. Pak už nasedáme na kola a jedeme na start. Náměstí je již slušně zaplněné. Řadíme se do startovního pole, ještě stačím udělat první fotky z Krále.

Po odstartování závodu se pouze postrkáváme vpřed. Po vyjetí z uliček se to začíná rozjíždět, i když je na začátku silnice dost široká, je to kolo na kolo a jede se ve velkém tempu. Já se držím Kolíkáče, který má již tuto trať dobře projetou. Za Sušicí před kopcem Šimanov mi dochází dech a Kolíkáč naopak přidává na tempu a definitivně mi ujíždí. Prudké stoupání na kopec Šimanov bylo nad moje síly a tak kolo tlačím. Pak se opět dostávám do tempa. Nejdelší stoupání na Javorník vyjíždím průměrem 15km/hod. Na Javorníku si dávám svačinu a asi za půl hodiny opět vyjíždím, to už jsem opravdu skoro na konci pole, ale nasazuji tempo 33km/hod. a začínám ostatní dojíždět. Po té zastavuji v Kašperských horách na náměstí. Vím, že nejhorší stoupání mám za sebou a tak si dávám Gambrinus a již v opravdu pohodovém tempu jedu dál, pouze ještě kopec na Srní mě nabudil k většímu výkonu, pak si už vychutnávám krásu Šumavy. Na posledním bufetu se dávám do řeči s cyklistkou se kterou nakonec dojíždím až do cíle v čase 10:29hod. Král Šumavy byl pro mě vrchol mé první závodní sezóny a těším se na tu příští, ve které již budu zkušenější a snad i lepší.

 

V Kašperských Horách

Na mostě přes Vydru

 

 

Kolíkáč napsal:

Atmosféra vzájemného hecování a trénování před vrcholem sezony postupně stoupala, Deitl dokonce zvolil tvrdou středeční přípravu na Barrandovském mostě, Honza s Kolíkáčem zase dali radar u Hostomic a Jince, no a Zvary se připravoval alespoň psychicky, protože do svého kanclu chodil v tričku Krále Šumavy...

 

Odjezd z ...

... garáže

Nabíráme Zvaryho

Zastávka na ...

... WC

 

Kolíkáč s Honzou vyrážejí v pátek z garáže na Radlické kol 17,30hod., v Berouně nabírají Zvaryho, ale cesta do Klatov je trochu náročnější než obvykle, protože dálnice na Plzeň byla u Holoubkova uzavřena, ale za to jsme se setkali s Deitlem a Ivanou a dál jsme to už ve dvojce pálili po okreskách až do Klatov. Honza jako obvykle předváděl Elišku Junkovou s hvízdáním gum v zatáčkách, ale vše jsme zvládli bez problémů a kol 20,00hod. se v Klatovech u zimního stadionu setkáváme i s Adamem, který přijel vlakem. Jdeme se ubytovat do tribuny stadionu, zaregistrovat do školy a rychle do hospůdky na jídlo a na „pár ionťáků“. 

 

Hotelová recepce

Tričko

Plakát

Detail čísla

 

Registrace závodníků:

- Deitl a Zvary

- Kolíkáč

- Deitl a Kolíkáč

- Honza

 

Zalézáme do hospy u náměstí, naštěstí je ještě místo, ale po chvíli zjišťujeme proč asi. Obsluha je mizerná, pomalá a neochotná.... Deitl dostává ionťáka - větráka, Adam chce palačinky - nemají, no a oblíbený večerní dopink v podobě borůvkových knedlíků už vůbec ne. Študujeme mapu s profilem trati, upozorňujeme Deitla a Adama na nepříjemné kopce a jiné zrádnosti trati. Adam jde brzo spát, my ještě ladíme formu Gambrinusem a připíjíme na zítřejší úspěch  „Vinohradských šlapek“ (asi již definitivní název našeho cyklistického klubu).

 

Tak co si ...

... dáme ?

Nad profilem trati

A je to v nás

Večerní ladění

 

Poté ještě následuje půlnoční představování dresů se startovními čísly a převažování našich strojů. Honza obdivuje Deitlův nový slovenský speciál, ale hrozí se té „pily“, která asi na Šimanovu neobstojí...

 

Dopink

Představení..

.

... závodníků

Ranní ...

... vstávání

 

Ranní budíček v 5,15hod. je nemilosrdný, vzájemně zjišťujeme, že jsme se moc dobře nevyspali, ale start se blíží a nervozita je jak před maturitou...

Můj časový plán:

průměrná rychlost

21,00 km/hod

 

bufet

km

čas

hodina

Klatovy - start

0 km

0:00 hod

6:30 hod

Sušice

49 km

2:20 hod

8:50 hod

Rejštejn

98 km

4:40 hod

11:10 hod

Skelná

145 km

6:54 hod

13:24 hod

Nýrsko

190 km

9:02 hod

15:32 hod

Koloveč

223 km

10:37 hod

17:07 hod

Klatovy - cíl

250 km

11:54 hod

18:24 hod

 

Navlékáme na sebe dresy, do kapes tyčinky, do bidonů již pravé ionťáky a vyrážíme chladným ránem na start.

 

Minuty ...

... těsně ...

... před ...

... startem

 

Náměstí je již slušně zaplněno, Deitl si ještě utahuje sedlovku, Honza do sebe láme müsli tyčinky, Adam fotí, a v 6,30hod. se celá kolona 1100 cyklistů dává do pohybu,  je to zážitek...

Jedu na max., abych se dostal do předních pozic, ale u prvního kopce vidím, že čelo pelotonu má již tak 5min. náskok, takže moje snaha byla marná... Ve stoupání se najednou vedle mě objevuje Adam se slovy, že zkusí jet se mnou. První kopečky jsou na zahřátí, v údolích se válí mlha, ale na východě již probleskují první sluneční paprsky, takže to vypadá na super počásko. Přichází Velhartičák a Zámyšl, kopce které jedeme s Adamem bok po boku.

 

Ve výjezdu ....

... na Zámyšl

Střecha na Šimanově

 

Před Hartmanicemi Adama nechávám za sebou, před Sušicí vidím bolestivou tvář cyklistiky, protože na chodníku je ošetřován rozbitý borec. Do Sušice na bufet přijíždím v 8,15hod. s průměrem 28km/hod., krátké obžerstvení a šlapu dál. Za Sušicí dojíždím k mému údivu Adama, který vynechal bufet a dupe jako o život. Před Šimanovem definitivně nechávám Adama za sebou, vyjíždím Šimanov, dávám banán, cucám gel z tuby a přichází Javorník, tyto kopce máme natrénované, takže se jedou bez většího trápení. Do Kašperek vjíždím v balíku rychle jedoucích asi 10 cyklistů, v Rejštejně na 98km jsem v 10,15hod. a s průměrem 26km/hod. jsem spokojen, ale vím, že to nejtěžší mám ještě před sebou.

 

Příjezd

do Rejštejna

S tatíkem

Dupej

V nejdelším

kopci

Horská

Kvilda

 

Za Rejštejnem se vydávám doleva na dlouhou trasu, přichází 9,5km stoupání s převýšením 600m na Svojše a Horskou Kvildu. Ve vesnici Svojše je kontrola na které projíždím přes chipový koberec, který mě registruje. Najednou zjišťuji, že se asi oddělilo zrno od plev, protože do Rejštejna jsem do kopců většinou předjížděl, kdežto za rozdělením trasy je to obráceně...

Před vrcholem náročného stoupání mě dojíždí fandící doprovodný vůz se zprávou, že Honza je v Rejštejně na bufiku a že maká dál na Srní. Na Kvildě je chladněji, natahuji návleky na ruce a nohy a držím se zuby nehty skupinky asi 8 cyklistů, kteří jedou hlava nehlava. Velmi rychlou jízdou po rozbitých silnicích projíždíme přes Filipovu Huť a Antýgl a při vjezdu do Srní, kde se trasy zase spojují najednou vidím „pana odhadce“. Dojíždíme jej a se slovy „dávej, dávej“ se ho pokouším vyhecovat k připojení do naší skupiny, ale Zvary odmítá z důvodu bolavého kolena a sděluje mi, že Deitl a Honza jsou někde před ním a Adam je za ním. Jede se mi v pohodě, je příjemné počasí a v balíku se šlape jakoby nic. V Prášilské zatáčce najednou před sebou vidím žlutého draka a řvu: „Romane dávej“. Společnou jízdou s Deitlem dojíždíme na další bufik na Skelném, dávám pivko, rohlík se salámem a čekám na Zvaryho. Deitl vyráží po chvíli vstříc cíli. Připadá mi, jako bych to měl už všechno za sebou a přitom přede mnou ještě „stovák“. Zvary přijíždí plný zážitku s pádu cyklistky jedoucí těsně před ním, fotíme se a já jedu dál.

 

Na Skelném

Odjezd

Ve sjezdu

Neznámý ...

... spolubojovník

 

Vysoký hřbet se mi zdá spíše nízký, ale průjezd na Starý Brunst už není tak v pohodě, rozdělení tras na 155.km a odbočení doleva na hlavní silnici směr Železná Ruda už začíná být docela bolestivé. Jedu 10km/hod., okolo mne již minimum závodníků, hodně aut a ještě k tomu do kopce... Zasloužený sjezd do trpaslíky obložené Rudy, ale pak asi nejkrizovější kopec z celé trasy do sedla u Špičáku. Žeru vše co mám v zadních kapsách, piju, ale nic nepomáhá, tempo se zpomaluje, předjíždí mne další závodníci a ještě k tomu mraky čmoudících aut. Po nekonečném stoupání až do výšky 1000m.n.m. následuje rychlý sjezd přes Hojsovu Stráž do Nýrska (450m.n.m.), kde je další bufet. Zastavuji jen na doplnění bidonu a s přáním, abych už byl v cíli, pokračuji dál.

 

Příjezd na ...

... bufet ...

... v Nýrsku

Už abych byl v cíli

 

Přede mnou je ještě pár nenápadných trháků, rovin, ale také asi 2km kostky v Kdyni, kde vzpomínám na trasu Krále z roku 2000 a bufet, kde jsme se Smithem dávali pivka....takže další trasu již docela znám, ale serpentinový výjezd na Koráb na 215.km je opravdu výživa.

 

Serpentiny na...

... Koráb

Rovina  před ...

... Všepadly

 

V Koloveči na 223.km další bufet, obsluha na bufiku je příkladná, nemusím ani slézat z kola a hned mám doplněný bidon, politou hlavu osvěžující vodou a pomeranč mezi zuby ....

 

Bufet ...

...u  pumpy ...

... v Koloveči

 

S vírou, že už to snad dojedu, přijíždím do vesnice Poleň, za kterou mě vyšťavuje  „poslední kopec“, kde je další kontrola - musím nahlásit své startovní číslo. Přede mnou v dáli vidím záda závodníka, kterého si dávám za cíl sjet, ale v tomto kopci je to nemožné...

Přichází sjezd do Klatov, průjezd okolo kempu, kde jsme spali na horského Krále a najednou předjíždím závodníka před sebou, který zvolil cyklostezku po chodníku místo hladké silnice. Nohy jedou jako „písty“ (Deitlova hláška, kterou přečetl v knize o Armstrongovi), cítím se docela v pohodě, vzpomínám na Beskyd Tour, kde jsem byl úplně  na dně... očekávám pocity vítězství, že jsem to zdolal, ale ty nepřicházejí, možná až časem....

Přede mnou cílový kopec, který mě přivádí pod žlutou nafukovací bránu - cíl Krále Šumavy v čase 11:09hod..... můj sen splněn, ujel jsem dlouhou....

Údaje z cyclocomputeru: 256,77 km, 10:39:41 hod, 24,08 km/hod, 72,1 km/hod

 

Návleky dolů

Je to tam !!!

Cíl sezóny ...

... uskutečněn

Doprovodný team

 

Brána

Fotograf

 

Krátká a dlouhá

Po gulášku

A co Honza ?

Ten dupe pravidelným tempem s vědomím, že na trati zná pomalu každý kopec a sjezd a ví kdy si má přehodit....

Vyráží ze zadních pozic, na Zámyšli dojíždí Zvaryho, ale ten jak ho zpozoruje mu ujíždí, ale v Sušici na bufetě ho již definitivně nechává za sebou, před Šimanovem dojíždí Deitla, dává mu poslední pomazání před nejprudším kopcem na trati, Deitl mu sice v úvodní pasáži Šimanova ukazuje záda, ale ve finále je i on jdoucí pěšky předstižen Honzou jedoucím v pedálech. Javorník vymakává bez větších obtíží, vrcholovou část dokonce jede kol 20km/hod. Před Kašperkami se drží v balíku a v Rejštejně je před 11,00hod. Od doprovodného týmu dostává svoji oblíbenou minerálku značky „Hanáš“, kopec do Srní ho zastihuje sice v menším útlumu, ale pak již bez větších útrap míří směr cíl, kde o přibližně 1,5 hodiny lepším časem než minulý rok vyhrává krátkou trasu před ostatními „Vinohradskými šlapkami“ - klobouk dolů.

 

Bufet v Sušici

V háku za Deitlem před Šimanovem

Odbočka na Vysoký hřbet

 

A co řekl v cíli: „Jelo se mi bez větších obtíží, do Sušice jsem byl trochu nafouknutý z ranních müsli tyčinek, oproti loňsku nádherné počasí, na bufetech jsem se zdržel dohromady asi 15min., děkuji doprovodnému vozu za minerálku, v cílovém kopci mi spadnul řetěz, za rok se těším na 10.ročník Krále....“

 

Žranice na ...

... místní ...

 

... zahrádce

A rychle ...

... do sprchy

Za rok zase tady

Vyhlášení vítězů

 

 

Zvary napsal:

Letošní Král byl pro mě premiérou. Už předstartovní večer byl vynikající - dobrá večeře zalitá pár tekutýma "rohypnolama" a uložení ke spánku přímo v centru dění na stadionu.

 

Zvary hledá chip

...ty ho ale máš!!!

Na vrcholu Šimanova

 

Ráno bylo velmi studené, ale teplota vzrůstala velmi rychle díky zcela jasné obloze. Ranní start na náměstí a rozjezd závodu po hlavní silnici s okolní lehce zamlženou šumavskou krajinou patří k nejlepším zážitkům závodu. Již po startu se naše cykloskupina "Vinohradské šlapky" víceméně rozdělila a každý dupal již sám za sebe. První kontakt se členem naší skupiny jsem zaznamenal při stoupání na "Zámyšl", kde mě s rytmickým funěním dojel Honza. Společně jsme pak dojeli až na první bufáč v Sušici, kde jsem pobyl asi 10 min. Pokud se jedná o bufety, tak ty patří mezi druhý nej zážitek. Vynikající zásobování, výběr potravin a tekutin všeho druhu, dokonce i domácí škvarky a rum pro otrlé závodníky. Dál jsem pokračoval sám. Šimanov jsem si  z půlky vyšlápl pěšky vzhledem k ozývajícímu se kolenu, které mě již doprovázelo až do konce závodu. Na Javorníku mě dojel Roman na svém novém závodním biku ze Slovácka a ještě jednou jsme se setkali na druhém bufáči. Tam jsem ho přemluvil na jedno točené přímo do skla a asi po 30 min. jsme pokračovali. Po výjezdu na Srní se kolem mě rychlostí blesku prořítil Kolíkáč, který jako jediný jel dlouhou trasu. S ním jsem se ještě setkal na třetím bufetu, kde jsme udělali společné foto. Pak už následoval pouze přejezd "hřbetu" a dojezd do Klatov. V závěrečném cílovém stoupání jsem zmobilizoval síly, rozhejbal bicykl do slušného tempa a projel spokojen cílem. Celkově hodnotím tento závod jako nejlepší ze všech letošních závodů, které jsme jeli a těším se na příští rok.

 

Jak jsme dopadli …

 

 

 

 

pořadí

startovní číslo

příjmení a jméno

r.č.

bydliště

kategorie

pořadí v kategorii

čas (hod.)

délka (km)

průměr (km/hod)

443

714

MAREŠ Jan

43

Praha 2

MK4

56

07:15:49

160

22,03

548

379

DATEL Roman

72

Praha 2

MK2

176

07:51:38

160

20,35

603

712

ZVÁRA Martin

70

Beroun 2

MK2

195

08:13:16

160

19,46

 

 

KOLÁŘ Adam

 

Praha 2

 

 

10:29:00

160

15,26

215

380

SÝKORA Robert

72

Praha 2

M2

69

11:09:37

250

22,40

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

… a pro srovnání nejlepší a nejhorší v kategoriích

 

 

 

17

174

BURGR Josef

52

Buštěhrad

MK4

1

04:48:05

160

33,32

769

972

KŘEPINSKÝ Ivan

46

Praha 10

MK4

123

11:06:16

160

14,41

3

1054

VITÁČEK Tomáš

64

Čelákovice

MK2

1

04:47:47

160

33,36

780

356

STŘELEC Ivo

71

Praha 4

MK2

243

12:47:38

160

12,51

2

1031

PTÁČEK Karel

71

Třemošná

M2

1

07:36:49

250

32,84

267

121

BOHÁČ Pavel

68

Choceň

M2

86

12:29:09

250

20,02

 

Celkové výsledky

dlouhá       krátká