|
Veslo a jeho pokus o zápis do Guinessovy
knihy rekordů (GKR) 20.08. –
21.08. 2004 účastníci: Co nás čekalo:
Okruh 27km okolo Veltrus, mapka Co čekalo
Vesla: Za 24 hodin jízdy na kole najet co nejvíce
km bez přerušení, přestávky či jen odskočení. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Komentáře
účastníků: Dlouho očekávaná,
trošku netradiční, záležitost je zde. Vyrážím ráno
v 8:40 sám, protože rodina je příliš unavena
z předchozího cestování po republice. Volím tedy cestu na kole abych si mohl dát
jedno. Překvapilo mě,
že Chlumín je docela daleko od Kralup a proto jsem před startem
natočil už 52km. Hospoda
byla silně obsazena místními a jak mě viděli v dresu
Šlapek, tak hned ožili a začali si do mě rejpat, že
reprezentuji ženský. Nechal jsem
je být a oni mě taky. Hned jsem se dozvěděl, ze Veslo by zde
měl být za čtvrt hodiny, tak jsem si dal jedno a čekám. Za
chvilku přijíždí i Šemík, a Vláďa. Veslo se dostavuje
kolem 10:50 a zrovna má takové odpočinkové kolečko, kdy snídá. Jedeme hodně pomalu.
Po snídani ale Veslo už ukazuje svoje kvality a z Veltrus do
Chlámána to pereme přes 33km/h. Oslavujeme 500km. Vítr fouká od západu,
takže vždy první polovinu okruhu jedeme proti větru a
nazpět. Okruh máme za sebou i když jsme málem skončili
v příkopu, když jsme zapomněli odbočit ve
Vojkovicích. Všichni se shodujeme,
že dáme ještě jedno kolo a pak poobědváme. Druhé kolo se
jelo o poznání rychleji, ale je vidět, že proti větru Veslo
snižuje průměr a naopak po větru zrychluje. Je to
zřejmě část taktiky. K obědu jsem si dal výbornou
dršťkovou polévku a dvě G. Šemda se mnou zastavil, ale
starý lišák Vláďa pokračuje. Po obědě se také
citelně otepluje a začínáme se pořádně
rozjíždět. Docela mě ty okruhy baví. Čekal jsem to
horší. Jedeme zase ve třech a kolem nás krouží
většinou tak 7 až 10 dalších borců. Dáváme se do kopy
a rozebíráme všecko možné. Většinou kola. Občas se
zakecáme a Veslo se nám někde ztratí. Musí občas odpočívat,
nebo si dává masáže, které mu masérka aplikuje přímo
z doprovodného vozidla na nohy nebo záda. Naším úkolem ale není se
vozit, ale rozrážet vzduch, aby mě champion co
nejsnadnější průběh. Šemík nás
opouští v půlce třetího okruhu a nás čeká
ještě 4 a půl. Pátý okruh zase vynechává Vláďa. Já
už mám docela krizi, tak poprvé v životě při závodě
vytahuje Carbosnacka a dojídám se. Mezitím oslavujeme 600km. Předposlední
kolečko - Veslo nějak odpadá, má křeče, hodně
snížil rychlost, až mám strach, aby nespadnul z kola.
Před posledním kolem dávám pauzu s Alešem Kellysem na jedno. Mezitím mě
navštěvuje jeden kluk, kterého znám z Kytlic a ptá se kde se dá
koupit dres Šlapek. Směji se a ujišťuji ho, že se
koupit nedá. Pak se rozjíždíme, abychom to poslední kolo ještě
pomohli. Pomoc se pak ukazuje dosti vydatná, protože za Veltrusama na
nás Franta Ťřešnák (mimochodem taky borec z Kytlic) z doprovodného
vozu hlásá, že Veslo potřebuje zajet 11km za 20min, ať mu to
s Alešem rozjedeme. Kouknu na tachometr, kde svítí 220km a
zvyšuji rychlost přes 40km/h. V podstatě ve třech táhneme
Vesla za sebou. Ten už občas odpadává, ale vždy se nám ho
daří zase rozjet. Nakonec se „nám“ to povedlo. Veslo úderem
19. hodiny protíná 702km. Vracíme se do Chlumína
jako vítězové. Před hospodou je velký dav gratulantů, který
očekává vítěze. Ještě pár pozdravů a musím se
obracet zpět domů. Blíží se půl osmé a mám
ještě dvě hodinky domů. Rychle se loučím
s Vláďou, Veslem a ostatními. Naštěstí nejedu sám, ale
s Honzou, také jedním s doprovodného týmu, který jede na
Nebužely. Ač jedeme ještě velmi rychle, je mi jasné
že to domů za světla nestihnu a že pojedu za tmy pře
30km. Trasu volíme
ještě kolem Okoře, kde je naneštěstí nějaký
konzert. Ve tmě se prodírám autama. Dopíjím zbytek tuby a začínám
zase trochu ožívat. Zastavujeme spolu ještě na jedno
v Lichocevsi a v Tuchoměřicích se loučíme.
V naprosté tmě objíždím letiště a
přijíždím domů okolo 22:30. Na tachometru
neuvěřitelných 301km. Poprvé v životě tak
překonávám tuto bájnou metu. Bigmig Veslo v průběhu září
chystá společnou oslavu se všemi nosiči vody, kteří mu
k zápisu do GKR pomohli. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Tak sobota se milé "Slapky"vydařila,ale od
začátku at v tom nemáme "bordél".Raní stavání mi dělá
stale problem a při pohledu na nebe jsem se zarazil "jestli vtom
"Veslo" jede tak to je odvaha,ikdyž Vysočina knám nebyla
vubec milá"tak slupnul jsem menši snídani a hlavně dátsi
turka(kafe),aby hlava tolik nebolela tak tabletu a jednu na večer ,až
pojedu zpátky.Tak botky(vracím Andělovy pujčené na
Vysočině)mám přivázané pro připad ulehnutí si vezu
karimatku a vyrážím doprovázet "Vesla" k jeho dalšímu
rekordu.Příjezd do Chlumína mě prozvání "Semík"po
dohodě,že jsme ve stejné startovní vísce mě nasměruje k
Ceské Hospudce(velice s miloučkou obsluhou)tady trošku udivený
"Bigmig" a "Semík" mě uvitaly jsem taky
zaskočen ,že nevidim BM vuz,proto si odkladám
věci(boty,karimatku,nahr.drez)do společenské místnosti C.Hospudky a
trošku nervozní jestli vubec budu stihat očekáváme přijezd
odvážného a stale plneho energie Vesla.Jsem trochu udiven jak
člověk po 16hodinách v kole má takového humoru,tak si viměníme
pohledy a snažim se šlapat abych stihal.Držim se našeho
týmu,ale tempo klesá tak se sehrávam s dalším členem doprovodného
balíčku Alešem(druhý drez Kellys známe se z mého výjezdu na MTB
Praha-Orlická přehrada-Praha).Při výjezdu z Chlumína fouká
nepřijemnný proti vítr tady se s obavama otáčím jestli to
nevzdá,ale po pomalé jízdě následuje svěži jízda a dokonce
dojde i ke zpěvu.Po pár okruhach si dovolím udělat pauzu na moc
dobrou polívečku k pití radši sodovku přece jenom hlava sice
skoro nebolí a kdyby začla jsem tu k ničemu.Zjištuji,že
druhou tabletu jsem bud někde stratil nebo zapoměl tak to musim přežít
do večera. Připojuji se do baliku a snažím se bejt
napomocnej,ale Veslo má energie narozdávání do nadjezdu nad dálnicí si
zaspurtuje,když se seřadíme do tzv.
"vláčku"začne zpívat "jede jede mašinka"
no prostě mu to jede a to je skvělé počasi se umoudřilo a
dokonce vysvitlo slunce.Bližime se do do cile čas je 18,44 tempo se
zrychluje ,až promě nedosažitelných 40km/h začiná bolet
hlava s kolem to taky neni uplně vpořádku,ale Veslovy to pánové
šlape a mizími s ostatními v dálce.Tady člověk dostává přesvědčení,že
bohové nejsou smyšlené postavy opravdu existují ,zde jste měli
možnost se o tom přesvědčit,protože -"Veslo
není člověk Veslo je BUH".Den zakončuji polívkou, kafem,
pivínkem(tablety nemám tak ta hlava bude stejně bolet tak at má
proč,ale že se přidá i koleno tomě mírně
zaskočilo)a těžkým dojezdem domu.Smutné
zjištěni,že muj tachometr dokaže změřit
najednou jen 250km mě začíná štvát,ale co to je oproti 704km
Veslových km."SLapky" přiště,až bude něco
podobného ja bejt váma neváham ani minutu a jdu dotoho tady uvidíte čeho
je člověk-Buh schopen. Pozdravem Samotář Vlk(Vláda) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Když jsem se dozvěděl od
Bigmiga o plánované akci Vesla pokořit rekord na 24 hodin, ani jsem
dlouho neváhal. U toho musím být. Bohužel zrovna na den "D" je
naplánovaná také oslava sedmých narozenin mé dcery a tak chci alespoň
přičuchnout k atmosféře. V sobotu ráno jsem vyrazil na kole
přes Líbeznici na místo srazu v Chlumíně. Cestu komplikoval stále
sílící vítr a dost jsem pochyboval, že někoho na startu najdu.
Tohle opravdu nebyly idealní podmínky. V Chlumíně potkávám Bigmiga,
provoláváme Vláďu a připojujeme se k balíku cyklistů s
bojovníkem Veslem. Ten první okruh jen potvrzuju můj pocit, že
v tomto počasí tohle jezdit nejde. Na Vesla asi přichází
krize, odpočívá, svačí, rychlost klesá a klesá. Naštěstí
se rozjíždí, ale pořád podle mě ne dost rychle na rekord.
Ptáme se, kolik má najeto, prý něco přes 500km. No už i v
duchu mlčím a jen kroutím hlavou. Sakra jak to, že ještě
žije, to je hukot. Odkroužil jsem si dvě
kolečka, snažil se co nejvíc pomoct. Veslo žertoval, mrsknul
si i jednu vrchařskou prémii. No přiznám se, čekal jsem,
že poznám zarputilého borce dupajícího strojovým tempem s kamenným
výrazem ve tváři a tohle byla jiná káva, Veslo se prostě bavil. Po
těch dvou kolech jsem si dal pivko s Bigmigem, trochu si odpočinul
a v průběhu třetího kola jsem se ve Veltrusech odpojil
směrem na Žatec. V nohách jsem měl cca 115km, před sebou cca
80km proti větru. Jel jsem co to dalo a alespoň konec oslavy jsem
stihnul. Takže naprosto podařený den.-- Šemík |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Statistika:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
