Je
mě 48 let, jsem ženatý, mám 2 děti a pracuji téměř
25 let v jaderné energetice ve společnosti ČEZ. Ke kolu jsem
se dostal díky Pavlovi Dědicovi (Jeseník) v roce 2002, kdy jsem
také absolvoval poprvé ATEX TOUR aneb po stopách Tour de France. To byla pro
mne opravdu tvrdá zkouška a v témže roce jsem si také zkusil
co je to jet úplně sám víc jak 300km kolem 11 hodin, v témže
roce jsem jel také 24 hodinový maratón v Michnově. A když
už jsem tuhle sezonu nějak „přežil“, rozhodl
jsem se koupit lepší kolo a zkusit jezdit. Až na pár kontaktů
s kolem v mládí, kdy jsem dvě sezóny dělal triatlon, jsem
začínal jako opravdový začátečník od nuly. Letošní sezóna
je tedy pro mne 4. sezónou a jsem o kousek dál. K tomu mně pomohlo
mimo jiné i setkání a kontakty s velmi zajímavými lidmi a cyklisty -
I.Sláma, J.Fridrich, R.Lábus, V.Bartoš, L.Kozlíková, M.Hrazdíra,
J.Smolík, K.Stárek. Posledně jmenovaný mě ovlivňuje dnes ze
všech nejvíce. Kromě toho jsem pravidelným čtenářem
Pelotonu, VELA, literatury kolem Armstronga a několika internetových
stránek včetně té vaši. Ročně
najezdím cca 10.000km, jedu cca 3 až 5 závodů. Od letošního
roku používám trenažér. K dispozici mám prakticky 3 kola
– AUTHOR 5501 se „105“ u kterého jsem včas
vyměnil kola Ritchey za MAVIC Ksirium Elite (všem doporučuji
…), italskou klasiku ROSSO s Ultegrou a hodně upraveného
Favorita na zimáka. Mám
jeden sportovní cíl – začít „závodit“ po dovršení
„50tky“ a ve své kategorii pravidelně jezdit
nejhůř do 10.místa. Ze závodů se chci účastnit
některých z VELOSÉRIE, jihočeské amatérské ligy (JAL) a
jednorázovek v ČR i mimo (Slovensko, Rakousko). Mám
takové heslo, které si občas musím připomenout, když mě
ježdění na kole pohlcuje víc než je zdrávo –
„cyklistika mě neživí“ (viz „Rozhodující
jízda“ od Chrise Carmichaela) – a od toho odvíjím svůj vztah
k práci, k rodině a k povinnostem kolem rodinného domku a
zahradě a konec konců i k výsledkům, které na kole
dosahuji. Jak jsem napsal výše, po padesátce chci začít
„závodit“, ale stále s vědomím toho, že je to moje
zábava a ne prestiž (svůj sportovní vrchol už mám mnoho lét
dávno za sebou a v úplně jiném sportu …). Zdravím
všechny Vinohradské šlapky, přeju
jim pevné zdraví a mnoho sportovních úspěchů dle jejich
představ a těším se na další setkání na cyklomaratonech
v ČR i zahraničí. Ahoj
Jíra |