Svatováclavská
„40“ 23.10.2005 účastníci: Co nás čekalo:
délka
40km Komentáře účastníků: |
|||
Na nejspíš předposlední závod
letošní sezóny vyrážím na kole v 10,30 hod za krásného
počasí a sám jsem zvědav kolik bude na startu šlapek,
jelikož na diskusi se o Dušičkové 40 moc nediskutovalo. Taky
se těším, že by to mohl být lehčí závod za mírného tempa
/ to jsem se teda splet/. Po příjezdu na místo startu se zdravím
s Kolíkáčem, Vyhupem a Elem. Ve 4 se to bude dobře táhnout
jako 3 mušketíři říkám si v duchu. Taky koukám, že
na startu jsou borci z AC Sparta a Vitáček a tak to asi klidné
tempo moc nebude Po chvilkové debatě, odložení svršku a
batohů se řadíme na startovní čáru a ve 12,00 hod se celý
balík cca70-80 jezdu jak na silničních i horských kolech vydává
směrem k Běchovicům. Dle pořadatelů se má
až cca na Odbočka
a je odstartováno, Do Koloděj se ještě držím
v hlavním poli a sleduji v poklidu nástupy čela peletonu
v mírném stoupání za Kolodějema.
Jak se kochám krajinou přichází osudný okamžik kdy vymítám
dvě díry za sebou. Sice jsem nepíchl, ale časem zjištuji,
že mi zadní kolo pomalu utíká v na Vždyť
hlavní je, že máme radost z pohybu, pokecám s kámošema o
super koníčku / cyklistka/ a taky si trochu zazávodíme. Ražme tedy
heslo není duležíté zvítězit, ale zůčastnit se a bude
všem šlapkám fajn. |
|||
Dušičková,
neboli Svatováclavská, byla věru prima zpestření. Na slepičí
Xaverovský stadion dorazili všechny Šlapky, co start avizovali a
navíc, prý kvůli bodům do stávajícího modelu „Šlapky
05“, i El Diabolo J. Vybaven všemi zimními cyklodoplňky,
které jsou na trhu. No nakonec si po radách kamarádů ponechal
k samotné jízdě už jen pletené vlněné prsťáky . Start
a úvodní kilometry byly až za Běchovice propagační, za dopr.
autem, které nejvíce asi brzdilo El.D., hned byl na špici. Pidi brdek ke
Kolodějům ale začal asi sedmdesátičlenné pole rychle
natahovat a třídit. A do všeho začal nemilosrdně
promlouvat ostrý vítr, chvílemi pro začátek do zad, ale
převážně do boku, což nemohlo udržet velké skupiny
pohromadě. Před Kolodějemi uskakuje do popředí starý
známý z KPO časovek Okrouhlický, drží se tak 5 kiláků
s mírným náskokem od nás, to nenechává klidného Vitáčka a bere
tempo do svých rukou. A nohou. Tam se včas zavěšuji do
vzniklého expresu a myslím, že zde se loučí s čelem i
díky „bočáku“ jak El.D., tak Kolíkáč. Delší dobu,
přesněji řečeno dobrých 8 týdnů, jsem nevydával ze
sebe větší souvislou intenzitu, tak jsem fakt nevěděl, co
vydržím a jak dlouho. Za Sibřinou se vykrystalizovala čelní
desetičlenná grupa, při ohlížení dozadu bylo zřejmé, jak
se náskok rychle zvětšuje, a že teď se může
jedině odpadávat, nebo vydržet. Tady nás vítr fakt hnal, a my uháněli
po rovině okolo 50km/h. V ďolíku ve Zlaté se trhají znovu Okrouhlický
a přidává se David Klíma, ti dva se rychle vzdalují a přichází
kopec za Škvorem na vyhlášenou vrchařskou prémii. Snažím
se držet maximálního nasazení, znám ten kopec, a vím, že za ním se
může odpadat od skupiny nejlépe. Zpočátku mám dojem, že
jedu natuhle a že první tři machři mi už ujedou, ale brzy
se situace otáčí, asi také tuhnou a na kopci je docvakávám. Vitáček
ovšem bezprostředně nasazuje opět na 6. rychlostní
stupeň a záhy se vzdaluje a já zůstávám jen ve dvojici. Vítr
definitivně pekelně fučí zepředu a je to nelítostný boj
v tahání špice. Střídáme se, ale po 4km nás dojíždí
7 lidí a po chvíli se k nám zařazuje odskočený Vitas.
Jemu vítr sebral sil ještě víc a dlouhé kilometry jede na chvostu a
nestřídá. Skrýváme se a
oddychujeme až v Babicích při odbočení na Březí, na
silnici v lese malým údolím. Zde je to polorozbité a krkolomné, ale
znalost terénu je velká výhoda . Projevuje se nejvíce, při prudším
sjíždění ostřejší levé v samotné obci, kde doslova
letí z trati ven jeden z nás. Podobné mne málem postihlo na kraji
Sluštic, ale o fous šerednou situaci urovnávám. Zase fachčíme
proti podzimním poryvům, přesto brzy projíždíme znovu
Kolodějě, pak Běchovice a už se jen drtí
předposlední stoupání na Xaverovské koňařské pastviny.
Ustavičné intenzivní tempo mi ale přestává dovolovat jízdu ze
sedla, neobvykle mne berou křeče do stehen, tak musím holt v sedě i spurtovat do cíle. Tam
nakonec dojíždím přijatelně 4. ze sedmi spurtujících.
Celkově vyhrává odskočený D.Klíma těsně před
Okrouhlickým, Vitas vyhrává spurt naší skupiny. Kdo taky jinej, že
jo? S mým podivem docela rychle doráží do cíle Kolíkáč,
možná s bídou 5 minutek po nás. Přiváží si ruplou strunu
na zadním. Také El Diabolo rychle protíná cíl, a docela s úsměvem
na tváři. Zkroušeně přijíždí s poloměkkým kolem Gejza a ještě
zkroušeněji po drahné chvíli našeho čekání Petr Chalupa,
jenž si přidal na 40km závodu, pro jistotu 10 dalších. Ale
popravdě, to šipkování možná prováděli děti….,
jestli ony by to nezvládly nakonec lépe. Před
POSem jsme se věru příjemně protáhli a hlavně
provětrali. Díky zúčastněným Šlapkám za výkony, nikdo se
neflinkal. Praha východ žila sportem, na západě asi nic, a na
Kladensku taky ticho po pěšině J. |
|||