|
| To mi chces rict ze me utrhli tak blizko pred obedem, ze stacilo vedet kudy se ma ject, nebo este chvilku ten kopec s nima drzet, ach jo:)...no ale od zacatku...
co se tyce trebotovky, tak kopec je to peknej, bal sem se ze bude horsi, ale zima, nerozjety nohy a prepalenej zacatek me odsunul tam kam me odsunul, abych vam pravdu rekl, nejvic sem se bal toho ze nademnou Kolikac zvitezi, stalo se, gratuluju, ale pristi nedeli uz se nedam:),
jenom doufam ze nebude takova zima protoze tohle mi nedelalo opravdu dobre
tak co se tyce mostiku, az do stechovic to byla pohodicka, balik jel jak divej a nebyl problem se ho udrzet (jenom nas nejakej zkusenej borec sprdnul ze na dlazebnich kostkach se nepredjizdi:)...
no a pak odbocka, kopec, bal sem se ze nas utrhnou hned v pulce prvniho kopce, nestalo se tak, jelo se rychle, ale dalo se to, dokonce sem nikdy netusil ze ten kopec je tak kratkej a to sem ho parkrat jel...
pak se jelo po rovince, obcasny zvlneni, to slo, ale uz nas bylo o dost min nez na tom prvnim kopci, Kolikac se drzel statecne v prostred baliku, ja sem si je kontroloval zezadu,...
pak se to trosku vic rozjelo, z dvojic se stalo jednotlivci a pekne se svistelo pomalu se posouvam dopredu jak se strida, bohuzel sem nepostrehl kde odpadl Kolikac, bych ho zkusil aspon psychycky podporit...
no nakonec sem se na spici dostal i ja, nastesti to byla rovinka az mirne zkopecka, ale peknej bocni vitr, tak mi hned nadavaj ze nejedu nalevo, kdyz sem najel doprostred silnice byli uz spokojeny a v zavetri, a hezky sme jeli 45-50 a tepovky relativne v pohode, ale radeji sem se pak nechal vystridat kdyz sme to tak rozjely abych je zase nebrzdil...
no pak zase nejaky to lehci nahoru-dolu a pohodicka, pak prislo tahlejsi stoupani a zacalo dost lidi odpadavat, ja sem byl mezi nima, rikal sem si, "ted ne", "ted to nezvdam" a snazil se co nejmin ztratit abych to pak dotahl narovince...
dlouhej kopec skoncil a bylo to po rovince, predjela me dvojce chytil sem se, nacerpal energii a jal se stihat spici, ktera byla nekolik desitek metru pred nama, dvojce a pak nasledne este dalsi cyklista se chytili a jeli sme jak draci, no ani to nestalo zase tolik usili a spici sem dojel...aspon podekovat mi za to ostatni mohli ze sem je tam dotahl...
pak zase rovinka, lehce nahoru dolu...najeli sme na nejakou hlavni silnici tam foukal dost vitr takze sme nejeli 50, ale jenom 40:), odbocka z hlavni a zase lehce nahoru dolu,
a dojeli sme pod muj osudovej kopec, ani mirnej ani prudkej, takovej hnusnej, moc mi to nejede, hlavne psychika uz je dost nabourana, semnou se utrhli este 2 borci, zkusil sem zesedla borce sem predjel a dojel spici, chvliku sem z anima zkousel viset, metr mezera, dva metry mezera, uz vim ze to nezvladnu, po chvili je vidim uz pekne daleko pred sebou, pravda tu dvojci zase daleko zamnou, tak si jedu sam, vyjedu nahoru a kopec dolu, zkusim to dolu pustit co to da, jeslti je aspon neuvidim a nedonuti me je zkusit stihacku...
neuvidel sem, jedu sam, ani nevim kde sem a kam mam ject, a kam jeli oni, odbocil sem do vesnice Sulice a jal sem se bloudit domu, kdyz ted koukam na mapu, opravdu nestacilo moc abych to snima zvladnul az dokonce, snad priste
sam sem si pak dal trasu domu Sulice-Jílove-Kameny privoz-Krňany-Štechovice-Dejvice...ke konci sem byl uplne mrtvej, po ty silnici ze stechovic sem se tak tak drzel ze sem zvladl ject nejakejch 26-27 nohy se tocili jenom setrvacnosti, ukrutne me boleli ruce, krk, strasne mi zacal vrzat retez...za dnesek 160km...bez odpocinku, bez obeda, a v pelotonu ukrutnym tempem:)
kdyz sem prijel domu zjistil sem ze i pres navleky mam omrzlej palec na noze, oblicej sem mel uplne polepenej soli z potu, snedl sem vsechno co sem mel a lehnul do postele...ten palec pekne boli:) |
|