|
Rampušák
– silnice 21.06.2003 účastníci: Co nás čekalo: mapka délka 195 km, převýšení 3 100 m Vládce Orlických hor „Rampušák“ se svou vílou „Kačenkou“ seslal na první jarní den větrné počasí, teplotu okolo 20°C a dešťové mraky na obzoru ... ale i přesto vyrazilo zdolat trasu okolo 400 závodníků. Bohužel účast „Šlapek“ na závodech pomalu, ale jistě slábne, a tak na startu dalšího závodu ze silniční Velosérie stáli jenom „dvě statečné“… a hlavně ta „starší“ se činila. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
„Věkově nejstarší účastník !!!“ dlouhé trasy prokázal ve svém rodném kraji švih v kopcích, aerodynamičnost ve sjezdech a lehkost na rovinách a nadělil o hodně mladším soupeřům mnoho minut navíc ... a dokonce poprvé sdělil svoje zážitky ze závodu písemnou formou a tak máte jedinečnou možnost zkusit prožít to s ním: Honza poznamenal : Jako obvykle pomalejší rozjezd. Sjezd do LA v pohodě a navíc jsem předjel několik ve sjezdu šlapajících borců. Z Albrechtic před Výprachtice ve stoupáních jsem neztrácel. Tady spadlý řetěz. Rovina do Výprachtic krize. Stoupání do Čenkovic a na státní silnici přinesla návrat zpátky do skupiny borců(kyň). Sjezd do Jablonného a příjezd na 1.občerstvovačku do Mladkova s dvěma tahouny, ale bohužel z Mladkova do Kunvaldu solo jízda (předjel jsem pár borců a určitě 1 borkyni, ale nikdo se nechtěl přidat). V Kunvaldu naštěstí jeden závodník shodil řetěz a tak mne pak dotáhl do skupiny ca 10-ti lidí, které jsem marně už z Klášterce nad Orlicí sjížděl. (Jaká škoda, že nejezdí víc šlapek, odpadly by vyčerpávající solo jízdy). Až do Mladkova s větrem v zádech ve skupině na 2. obč. (Při sjezdu s Adama jsem v jedné ze zatáček zkusil i "jízdu" po neposekané louce, nedoporučuji, rychle jsem se vrátil zpět na úzkou "asfaltku" a pokorně brzdil daleko před každou prudkou zatáčkou). Zkratky při Rampušákovi se neosvědčily.... Z Mladkova do Dolní Orlice opět střídavě sólo jízda a jízda za nahodilými "rychlíky" z trasy 120 km, kteří to měli do cíle jen 20 km a jeli okolo 40 km/hod. Z Dolní Orlice až do Starého Města opět sólo jízda, kromě 5 km úseku, kde jsem dojel MTB-báka a pak jsme "fest" závodili 40-45 km/hod (smekám před výkonností neznámého MTB-báka). Ve Starém Městě mne dojel Milan Poláček z České Skalice (75) s kterým jsme se nakonec spojili (myslím, že oba jako beznadějní sólisti na cca 150 km) a i když nás před obcí Branná dojelo dalších několik borců, tak z Branné do Hanušovic jsme je nakonec "ztratili" a Milan má velkou zásluhu, na mém konečném čase. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Táhl mne až k posledním 2 kopcům před Štíty. Dojel v čase 8:01:10, asi chtěl trochu víc, ale stěžoval si na velký vítr. Mne pak v posledním stoupáku předjel Petr Nekvinda z Kladna (71), který mne to nandával ve stoupáních už před Brannou a jeho čas 8:02:10. Letošní Rampušák byl obrovsky sympatickej zážitek a tak musím Kolíkáčovi vlastně poděkovat, že má nehynoucí zásluhu na vzkříšení mého sportovního ducha cyklistického. Musím taky připomenout všem Šlapkám, že zajel letošního Rampušáka znamenitě, ale taky, že jeho výkony už několik sezón stále stoupají. Pokud bych si něco přál, tak aby nás společně jezdilo na podobné akce víc. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kolíkáč poznamenal: Před závodem jsem si stanovil následující časový plán…
… který jsem si málem na minutu splnil, takže jsem spokojen. Jsem též rád, že jsem přijel o 20 min. před Honzou, protože je neuvěřitelné jaké zlepšení udělal za poslední rok, jezdí opravdu skvěle a je mým velkým soupeřem … Začátek na zahřátí po hlavní silnici serpentinami do kopce, jedu co to dá, abych se dostal do balíku výkonnostně obdobných cyklistů. Fouká docela vítr, takže rovinatější úseky chci jet schován v závětří a ne se trápit na samotku….Nahoře na hřebenu před sjezdem dolů vidím, že čelo je již u Lanškrouna, sjezd jedu na max, silnice je dostatečně široká a provoz aut je zastaven, tudíž paráda…V Lanškrouně mám průměr kol 30 km/hod. jedu v menším „balíčku“ asi 6 lidí, docela se střídáme, přichází ostrá pravá a stoupání směr Výprachtice. Sjíždíme postupně odpadlíky, někteří se k nám přidávají, ostatní se propadávají za nás. Znovu serpentinové stoupání, ale již na úzké silničce jako někde v Alpách, stahuji návleky proti zimě na nohou i rukou, teď je již potřebovat asi nebudu. Za vrcholem se silnice rozšiřuje a je tu sjezd do Čenkovic (28.km). Před sebou vidím další závodníky, dávám si cíl je dojet. Dupu i s kopce a před výjezdem na hlavní silnici je dojíždím, od Honzy vím, že následující úsek je údolím stále mírně z kopce a tak to chce jet zase v nějakém balíku – vítr totiž neustává. Je to dobré, držím se zuby-nehty a slušnou rychlostí se řítí náš „vláček“ do Mladkova (45.km), kde je první bufet. Zastavuji, doplňuji kapsy, bidon a žaludek a jenom nevěřícně koukám okolo sebe, jak ostatní bufet bez zastávky míjejí…a tak po chvíli též vyrážím dál. Trasa se začíná zvedat vzhůru do Orlických hor, formuje se další vláček, a tak cesta okolo vodní nádrže Pastviny ubíhá rychleji. Za Kunvaldem bohužel odpadám, marně se snažím dojet borce před sebou a začíná trápení … Stoupání na „Haničku“ (stará vojenská pevnost) mě docela vyšťavuje a tak cesta do Bartošovic (70.km) a dále přes Zemskou bránu je krizová, navíc se jede po rozbité silnici a jedu sám. Až ve stoupání na Čihák jsem sjet a chytám se zadní gumy, v Českých Petrovicích bych si dal již s chutí bufet, ale čeká mě ještě další brdek na Adama, ale pak již zasloužený sjezd na druhý bufet znovu do Mladkova (85.km), i když po hrozné silnici s několika prudkými serpentinami a štěrkem v zatáčkách. V jedné z nich jsou vidět brzdné dráhy předešlých jezdců, končící někde v příkopu… Na bufiku dlabu a piju co můžu, sosám magnesium z tuby a připravuji se na rovinatější část do Králíků (100.km), kterou absolvuji naštěstí zase ve skupince. Za Králíky se trasy rozdělují na krátkou a dlouhou, většina míří rovně do cíle, já ještě se dvěma odhodlanými jedeme doleva vstříc dalšímu trápení… Bohužel před začátkem kopce na mě leze potřeba odskočit si na malou, zastavuji, dvojice mi mizí v dáli, a tak bolestivé stoupání na Mariánský kopec a následný sjezd do Králíků si prožívám sám. V Horní Hedeči (115.km) jsem naštěstí dojet Janem Ženíškem (56 let), který mě dostává z hluboké krize, začínáme pravidelně střídat, do kopců kecáme o minulých ročnících Beskyd Tour a Králi Šumavy a tak příjemně polykáme další kilometry. Překonáváme brdky za Starým Městem a dostáváme se do údolí říčky Branná. Silnice se proměnila v nádhernou asfaltku, je to stále s kopce či po rovině a řítíme se 38-45 km/hod rychlostí do Hanušovic (155.km), kde je poslední bufik. Po asi 3 min. občerstvení valíme dál a pokoušíme se dojet maratónce před námi. Dojíždíme ho až před Vyšehořím (170.km) a ke svému úžasu zjišťujeme, že je to závodnice.... Odbočujeme z hlavní silnice a profil trati se z nakloněné roviny směrem dolů začíná měnit ve směr nahoru, a to fest... V Rovensku mám mylnou představu, že vidím v dáli Štíty (on je to Zábřeh) a netuším, že nás ještě čekají pořádné zvedáky do Svébohova (180.km) a Horních Studének. Závodnice nám to slušně do kopce dává, jede stále v sedle a má rychlost kol 15 km/hod., já se svým soukmenovcem jezdíme ze sedla, ale z našich těl již větší rychlost jak 12 km/hod nevymačkáme. Naštěstí všechno jednou končí a tak závěrečným sjezdem do Štítů a cílovým kopcem na náměstí si již vychutnáváme pocit, že jsme to zvládli ...Děkuji Janu Ž., že mě „dotáhl“ do cíle ve slušném čase ... Jdu se převléknout a při návratu k cílové bráně k mému překvapení dojíždí Honza. V jeho obličeji se zračí únava, ale v očích vítězství jako když to v 15-ti všem natřel ve sjezdu na kole se zavázanými šlapkami ... |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Celkové výsledky na http://www.rampusak-stity.cz/aktuality.html |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
