Král Šumavy 2002 – MTB

25.05.2002

 

účastníci:

Datel Roman – Deitl

Lain Jiří

Skřivan Michal - Míma

Sýkora Robert – Kolíkáč

Záloha Radek

Zvára Martin - Zvary

 

doprovodný tým:

Katka - manželka Kolíkače

rodiče Kolíkáče

Lucka - svědkyně

 

Co nás čekalo ?

krátká trasa - 68km - převýšení 1800m

dlouhá trasa - 100km - převýšení 2700m

 

 

Deitl napsal:

Moje pocity z celé akce jsou pozitivní. Jakožto nováček na takovém závodě jsem však udělal několik chyb. Ta hlavní byla, že jsem se příliš dlouho oddával konzumaci na bufetech a přestože jsem se přesvědčoval o tom, že mi o čas nejde, tak jsem se svým umístěním nakonec nemohl být spokojen. Další chybou byla nedostatečná příprava, týden před závodem jsem celkem intenzivně porušoval životosprávu a to se na formě muselo projevit. Pro příště si dám pozor, protože už nechci zažít pocity zmaru jako při stoupání na Plošinu, kdy mě předjížděli děti, ženy i starci. Každopádně byl Král Šumavy velký zážitek a už se těším na další výjezdy.

 

Deitl na brodu v Rajském údolí...

... a po výjezdu z brodu

Sdělování zážitků v cíli

 

 

Kolíkáč napsal:

Páteční sraz  u Benziny za Zličínem mezi snědými spoluobčankami nabízejícími erotické zážitky se povedl a v 17,15 ve složení Deitl, Jirka, Míma, Kolíkáč a Radek si to hasíme směr Klatovy. Před Berounem bouračka, takže štrůdl, popojíždění a nervozita…. Za Berounem ještě na záchod a poté již rychlá jízda do města cyklomaratonů. V Klatovech nás vítají hordy bikerů, my nejdřív na prezentaci, docela fronty, bereme číslo a chip i Zvarymu, který se fláká v Berouně. Deitl přidělává na kolo svoje startovní číslo tak důkladně, že musí vytvářet nové díry a jít si pro nové pásky.

 

Po zdařilé prezentaci

Triko s logem

Detail čísla

 

Plakát závodu

 

Dáváme svoje biky do depa a popojíždíme do kempu u plaveckého bazénu. Rozbíjíme své stany, Míma svoji ložnici vytváří v autě. Po menší debatě, kdo na sebe vezme zodpovědnost a odveze ostatní na véču, nasedáme k Jirkovi do auta a jedem na náměstí. Po Kolíkáčových zkušenostech ze září 2001 jdeme do „vyhlášené“ restaurace „Beseda“. Dáváme bohatou energetickou stravu a zapíjíme 12° ionťákem firmy Pilsner Urquell a věříme, že se nám v sobotu pojede v pohodě. Probíráme svoje cyklo zážitky a po 2 litrech ionťáku se s námi začíná točit i náměstí a napadají nás zběsilé choutky na ionťák od lesa neboli zelenou, ale zdravý rozum říká zaplaťte. Jdeme ještě na místní puky na WC, které jsou v této restauraci za 2 Kč, ale naštěstí je Míma za nás zalepil stravenkami Ticket restaurant. V kempu poslední úpravy před spánkem a kol 24,00 hodiny uléháme s myšlenkami na sobotní rychtu.

Kolíkáč vstává kol 6,00 hodiny, ranní hygiena, snídaně a autem ke stadionu, do depa pro kolo, poslední úpravy a rychle na start, který je posunut do Vídeňské ulice, z důvodu rekonstrukce náměstí.

 

Míma

 vykukuje ze svého

apartmánu

Kolíkáč

se startovní

horečkou

Kolíkáč

(pátý zprava, růžová helma)

najíždí k chipové bráně

 

V 7,00 stojí Kolíkáč asi 50 m od startovní pásky v hejnu nabušených bikerů, místní speaker a bubeník dostává všechny do varu a v 7,30 se startovní páska zvedá a zní startovní výstřely a celá kolona se dává do pohybu. Asi po 500 metrech je další brána, kde se registrují chipy a po asfaltce se to pálí do šumavských kopců. Asfaltový úsek je rovinatý, dlouhý asi 2 km na jehož konci je průměrná rychlost 30km/hod. Dlouho ale tento průměr nevydrží, protože začínají první kopečky v terénu na Týnec a Loučany. Počasí se vyvedlo, sluníčko probleskuje, neprší a není úmorné vedro, brod v Rovné krásně osvěžuje nohy a blíží se první pitná občerstvovačka.

 

Kolíkáč

 v prvním stoupání

Míma (úplně vlevo)

vjíždí do brodu v Rovné

Kolíkáč (druhý zprava)

 v šumavských hvozdech

 

Výstupy na Želiv a Křížový vrch jsou opravdu výživné, musíme svoje biky tlačit, ale přicházejí i zasloužené sjezdy a hlavně ten před Městištěm je opravdu náročný, malá chyba může znamenat pěknou tlamu… V Městišti malé a rychlé obžerstvení a vzhůru na Plošinu cestou, která je proměněna v bahenní lázeň od vody a kol předešlých jezdců. Nejširší brod na trase nás čeká v Rajském údolí, všude okolo kameramani a fotografové a povzbuzující diváci.

Hned po výjezdu z brodu se trasa rozděluje na krátkou (69,5km) a dlouhou (101,5km). Kolíkáč vyráží doprava na dlouhou, kde ho očekává další brod a asfaltové stoupání k občerstvení v Chotěšově, kde ho již vyhlíží fandící doprovodný tým. Doplnit ionťák, banán, šáteček a vzhůru do dalších vrchů.

 

Kolíkáčův...

... příjezd...

... do Chotěšova

S doprovodným teamem

 

V lese přichází defekt, píchlé přední kolo. Rychlá výměna a jede se dál…. Na bufetu v Kochánkově prosba v servisním voze o novou duši vyslyšena a může se v klidu šlapat do Velhartic. Zde další osvěžení v podobě fandícího doprovodného týmu a pomerančů, rozinek, banánů …

 

Kostky...

...do Velhartic

Ionťák do krku

Tak ahoj ...

... v cíli

 

Silnicí známou ze silničního Krále, ale v opačném směru vzhůru na Velhartičák a pak sjezd do Podolského mlýna, kde se dlouhá trasa spojuje s krátkou. Kolíkáč si přeje setkání se svými bojovníky s krátké trasy, a toto přání je vyslyšeno asi po 2km, kde ho ve stínu lesa, s píchlým zadním kolem očekává jezdec s číslem 1309. Kolíkáč ho oslovuje: „Pane odhadče“ a Zvary po těžké duševní krizi rychle balí své nářadíčko a vyráží ve dvojce dál. Ještě pár drobných 10 sekundových zdržení s odhadcovou brašničkou a stejně jako před rokem Kolíkáč navrhuje společný průjezd cílovým kobercem. Zvary neočekávaně oproti minulému ročníku souhlasí se slovy, že ho dnes opustila bojová morálka. Pověstný výjezd na Hůrku, kde „řveme bolestí praskajících svalů“, poslední sjezd na stadion, pamětní výběh po schodech a již projíždíme v objetí cílovou páskou za aplausu doprovodného týmu.

 

Cílem ...

... i v cíli v objetí

Jo, bylo to super

Gulášek v trávě

 

Tradiční mytí strojů a těl od šumavského bahna, gulášek, Krušovice 10°, vyhlášení výsledků a tombola, ve které se na nás neusmálo štěstí ….tak snad v září nebo za rok.

Údaje z cyklocomputeru: 101,50 km, 6:50:00 hod, 14,75 km/hod, 69,4 km/hod

 

 

Radek napsal:

Závod byl dobrej (trochu moc masovej) a závodnicky korektní, hlavní důvod mého nadšení je, že jsem celý závod mohl jet bez zdravotního omezení a díky přípravě (Jizerky a Brdy) bez vyčerpaní, taky skvělý počasí, trochu mě mrzí, že jsme se z kempu nevyhrabali dřív, protože jsme startovali ze zadních pozic a museli jsme pak předjíždět spoustu turistů na "Ukrajinách" a Teskačích, věřím tomu, že kdyby jsem nemusel všechny tyto lidi předjíždět, tak by můj čas v sedle 4:59:09 byl taky lepší, můj relativní neúspěch byl zapříčiněn dvěma defekty (výměny duší) a užitím nesprávného typu kola, které zaostávalo při sjezdech (nechtěl jsem ho úplně zrasit), přičemž při druhém defektu jsem se přesvědčoval, že už to dojedu (ucházelo mi pomalu zadní kolo na 66km) a tak jsem asi pětkrát dofoukával, než jsem duši vyměnil. Celkem jsem s defekty ztratil cca 25min.

Údaje z cyklocomputeru: 74 km;  4:59:09 hod;  14,6 km/h;  58,6 km/h.

 

Radek před Týncem

Jirka...

... bojuje...

... v brodech

 

 

Zvary napsal:

Bylo to stejně zničující jako loni, ale se stejně dobrým pocitem při vjezdu do cíle. Letos to bylo pro mě o to lepší, že i celkový čas proti loňsku se zlepšil, a to i přesto, že byl jeden defektík a to na zadním kole. Na druhou stranu defektík byl dobrý, protože když jsem v největší krizi opravoval kolo, tak se najednou za mnou ozvalo "dobrý den, pane odhadče" a bylo vše jasné - zbývajících 15 kilometrů jsme dojeli již svorně s Kolíkáčem až do cíle. Je fakt, že mi ještě cestou dvakrát upadla cyklobrašnička a Kolíkáč tím pádem měl asi o 15 vteřin horší čas v cíli, ale společný dojezd mu to vynahradil. Jinak vlastní trasa byla v zásadě stejná, akorát byl letos lepší rozjezd a tolik se to neštosovalo a v celku byl průjezd bez větších zastávek. Bufíky nezklamaly, občerstvení bylo dobré, akorát na druhém bufetu se mi vynuloval cykláč, takže nemám úplně přesné výsledky měření. Brody byly super, na posledním jsem to málem zalomil, ale ustál jsem to. Potěšil nás opět výborný cílový gulášek a pivečko, nepotěšily nás opět téměř nefunkční sprchy. V tombole jsem opět nic nevyhrál, tak jsem zakousl alespoň Míkův steak.

 

Zvary (uprostřed,

modrý dres) šlape

Zvary (třetí zprava,

modrý dres) tlačí

Společný

dojezd

Cílový

rozhovor

 

 

Jak jsme dopadli …

 

 

 

 

pořadí

startovní číslo

příjmení a jméno

r.č.

bydliště

kat.

pořadí v kat.

čas (hod.)

délka (km)

průměr (km/hod)

687

1290

LAIN Jiří

72

Libčice nad Vlt.

MK2

232

05:18:52,8

69,50

13,08

881

1291

ZÁLOHA Radek

71

Praha 9

MK2

292

05:38:29,0

69,50

12,32

1149

1309

ZVÁRA Martin

70

Beroun 2

MK2

388

06:01:57,0

69,50

11,52

1771

1292

DATEL Roman

72

Praha 2

MK2

611

07:07:50,7

69,50

9,75

2014

1308

SKŘIVAN Michal

72

Praha 1

MK2

688

08:03:40,4

69,50

8,62

669

3409

SÝKORA Robert

72

Praha 2

M2

256

07:31:57,1

101,50

13,47

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

… a pro srovnání nejlepší a nejhorší v kategoriích

 

 

 

4

1509

PĚCHOTA Luděk

72

Most

MK2

1

03:19:53,0

69,50

20,86

2123

1496

MAXANT Josef

65

Praha 9

MK2

726

09:28:05,8

69,50

7,34

1

3686

ELSNIC Pavel

69

Plzeň

M2

1

04:22:08,0

101,50

23,23

1009

3372

ZAJGER Jan

72

Mladá Boleslav

M2

364

10:17:59,9

101,50

9,85

 

Celkové výsledky na: http://www.klatovynet.cz/triatlon/kral.asp