|
Beskyd
Tour 2002 – silnice 13.07.2002 účastníci: doprovodný
tým: Katka - manželka Kolíkáče Olga - maminka Kolíkáče krátká trasa - 75km - převýšení 900m střední trasa - 172km - převýšení 1600m dlouhá trasa - 245km - převýšení 2600m Smith napsal: No comment, za prvé měním převody na kole (v současnosti nejlehčí 42-23), za druhé tělo, za třetí organizaci závodu (pohádkový 63km - Všemina !!!!!) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Na
pokoji s bojovou náladou
|
Detail
čísla
|
Plakát
závodu
|
Před startem
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kolíkáč napsal: S Honzou
vyrážíme z Prahy kol 14,30hod. a po klidné cestě nás vítá Rožnov pod
Radhoštěm. Honza doporučuje rohovou restauraci „ U Janíků“, dáváme energetickou
výživu (losos, játra) a nošovický pěnivý mok a očekáváme příjezd
dalších dvou cyklošílenců. Šťastně se scházíme a jdeme se prezentovat, kde
Honza objevuje reklamní letáček s telefonem na ubytování v chatě
„Mír“, Smith telefonuje a zajišťuje nocleh, večeři a pivéčko… Při večeři
plánujeme jakou trasu pojedeme, dáváme lehčí papáníčko (bramboráčky a
vynikající domácí borůvkové knedlíky) a znovu Radegast 10°. Smith má
neuvěřitelnou formu, cejtí se na zítřejších 245km a málem objednává
zelenou. Naštěstí k tomu nedojde, tak alespoň „nekonečná diskuse“ o
populárních zpěvácích na TV Nova. Kolíkáč vytahuje svůj sobotní masochistický
plán …
…
a s bojovou náladou uleháme na vrzající palandy… Startovní
horečka nás probouzí kol 5,00hod., mícháme si energetické nápoje, dáváme
snídani, balíme věci do aut a sjíždíme ke startu, který je přímo u skanzenu.
Pořadatelé nás s našimi startovními čísly posílají dopředu
a v 7,30hod. vyrážíme do kopců. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Honza
těsně po startu (druhý zprava, žlutý dres)
|
Kolíkáč
při stoupání na Dušnou
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Chvilku
jedu se Zvarym, dojíždíme Honzu a poté se trhám a předjíždím Smithe. Je vedro, ale pod mrakem, takže první kopce
se jedou velmi svižně a na prvním bufetu zjišťuji, že jedu průměrnou
rychlostí 30km/hod. Závodníci okolo mne jsou neuvěřitelně namakaný, mají
perfektní vybavení, sladěné dresy dle týmů z Tour De France, někteří
mají dokonce i vyholené nohy a ruce (a kdoví co jiného) … V Ratiboři
melouny, banány, šátečky, housky a doplnění tekutin a jede se dál. Silnice
jsou dost ve špatném stavu a zejména sjezd vesnicí Držková je hoden svému
jménu. Za Trnavou přichází „brutální výjezd“ na Všeminu, bez dobrého převodu neušlápnutelný kopec,
většina tlačí a nadává, já se pokouším vyjet, kličkuji z jedné strany
úzké cesty na druhou a po velkém boji kopec zdolávám v pedálech, na vrcholu
je nápis na silnici, který vyjadřuje vše: „... kurňa to byl kopec“. Po
dalších 10 m další nápis: „ ... včil bacha“ a následuje „brutální sjezd“,
úzká asfaltová stezka obrostlá křovím, která je naopak o dobrých brzdách. Ve
sjezdu do Vizovic mi divák u tratě sděluje, že na čelo závodu mám ztrátu
35min., ale z Vizovic přichází asi nejhorší stoupání na Loučku, silnice
se neustále kroutí snad až někam do mraků …ještě, že je před ním soukromý
pitný bufet u hodných lidí na zahradě. Na
druhý bufik dorážím naprosto vyžízněn v 10,50hod. a vrhám se na pití.
S hrůzou však zjišťuji, že to, co si máme doplnit do bidonů, je čistá voda
ze „studny“. Dávám ještě melouny, housky, volám doprovodnému týmu, který má
menší zpoždění a razím dál. Před Valašskými Klobouky se setkávám
s doprovodným vozidlem, následuje zklidňující masáž nohou a poté zase
dřina po nekonečných, psychicky i fyzicky náročných silničkách, neustále
vedoucích nahoru a dolů. V Horní Lidči následuje vysvobození
v podobě přijatelné 20km dlouhé roviny. Chytám se dvou závodníků,
střídáme se na špici a pálíme to 33km/hod. Ale bohužel na 120km se tělo
hlásí o slovo a z důvodu pití čisté vody bez iontových přísad
z druhého bufetu dostávám křeče do nohou. Musím zastavit, protáhnout
ztuhlé nohy a bojovat dál. Cesta do Karolinky se stává hotovým peklem, je
vedro asi 30°C, stále se mírně stoupá a já se nemůžu pořádně opřít do pedálů.
Chodidla začínají pálit, jak kdybych chodil po žhavých uhlících. V Karolince
jsem kol 14,00hod., očekává mě
doprovodný tým, já rychle do místní hospody a dvě pivka do mě jen zasyčí…
Dlabu melouny, šátečky, rozinky, piju ionťáky a ve finále si dávám proti
křečím ještě broskev obalenou v soli (vynikající pochoutka). Přijíždí
i Honza ve skvělé formě, v psychické i fyzické pohodě a po
5min. občerstvení vyráží na Soláň se slovy: „Ty mě stejně dojedeš“.
Já si dám ještě místní vodotrysk v podobě hydrantu s vodou
a rychle za Honzou… |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Příjezd
do Karolinky
|
Občerstvení
|
Vodotrysk
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Zkřečované
nohy jsou stále cítit, takže co nejlehčím převodem šněruji zatáčky na Soláň a
před vrcholovým bodem vidím záda Honzy, který naštěstí sjezd nejede na max.,
takže se před rozdvojením trati na střední a dlouhou setkáváme a já se slovy
„Jedu zkusit dlouhou…“ odbočuji vpravo, kdežto Honza vlevo směrem
k cílovému kopci. Při stoupání
Horní Bečvou vzpomínám, jak jsme to tu smažili v roce 1991 na
osondovaných Favoritech směr Tatry a nebo v roce 1996 na horácích do
kempu… Na
předposledním obžerstvení v Horní Bečvě doplňuji energii, okolo mne se
pohybují poslední dva zoufalci, kteří se ještě rozhodli jet dlouhou…Při
sjezdu k nádrži Šance znovu naskakuje křeč, zastavuji a natahuji
zdřevěnělé nohy. Předjíždí mě asi už poslední závodník a já se ho marně
pokouším dohnat. Kopce se zdají být nekonečné, marně hledám lehčí převod a
začíná se smrákat a pršet…jsem ve stavu, který jsem si vždycky přál zažít,
ale netušil jsem, jak je to kruté…Před Ostravicí dojíždím zoufalce před
sebou a zjišťuji, že je to tak asi V Bystrém
(kol 18,00hod.) je již bufet uklizen, ale naštěstí je tu doprovodný tým,
který mi dodává energii v podobě tatranek a minerálky. Dojíždí mě
poslední závodník s opraveným kolem a vyrážíme za deště a soumraku
na závěrečný vyčerpávající kopec – Pustevny. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Bufet
v Bystrém
|
S
kolegou v závěsu vyrážíme na Pustevny
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
V půlce
stoupání dávám spolubojovníkovi napít, jedeme stále kolem 7km/hod. a
zjišťujeme, že Pustevny na 220km jsou opravdu něco. Asi v půlce kopce
volá Zvary se Smithem, že už jsou vysprchováni a ve vyhřátém autě jedou do
Prahy - opravdoví kamarádi. Před vrcholem kolega odpadá a já se vrhám dolů
serpentinami plnými vody směrem cíl. Začíná být i docela zima, nožky jsou
ztuhlé, chodidla jsou rozpálena na maximální teplotu, při každém šlápnutí si
ulevuji divokými výkřiky…Průjezd Dolní Bečvou je sice z kopce, ale musí
se šlapat…je to nekonečné… Přichází
opravdu poslední kopec, a to cílový. Nikde nikdo, jen v cíli
povzbuzující Honza s doprovodným týmem. V 19,15hod. projíždím cílem …….
dokázal jsem to. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Cílová
rovinka
|
V
cíli
|
Vyčerpání
|
Spokojenost
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
P.S. Cílové
špagety, Honzův upečený králík, pivko, sprcha, suché věci a skutečnost, že
jsem časem 11:46:58 skončil na 59. místě v kategorii do 40 let mě
dostali do stavu naprosté blaženosti… (sice tuto trať dojelo jen 59 borců,
ale to nevadí …) Při odjezdu z cíle směr domov (cca 20,15hod.) se proti
nám vynořil kolega z Pusteven…. takže poslední jsem nebyl…. Údaje z cyclocomputeru: 244,15 km, 10:51:18 hod, 22,49 km/hod, 66,0 km/hod A co Honza ? Z Rožnova
vyráží na chvostu startovního pole a postupně předjíždí v kopcích a
hlavně ve sjezdech závodníky před ním, Všeminu podle rad cyklisty-železničáře
jde pěšky a dává banán, na bufetu v Újezdě (90km) předjíždí Smithe se
Zvarym, od doprovodného týmu inkasuje minerálku a bez otálení dupe dál.
Vyčerpávající brdky před Valašskými Klobouky zdolává s velkým úsilím a
následující rovinu a mírné stoupání do Karolinky schován v balíku jede
kol 40km/hod. V Karolince předjíždí Kolíkáče, Soláň jede kol 12km/hod.,
před rozdělením trati se setkává znovu s Kolíkáčem a cílový kopec jede
již volně s babkou vezoucí nákup .... Zvary napsal: Pro
mě to byl závod dost zdrcující, protože jsem ho nedojel. Základní chybu vidím
v tom, že jsem se nechal hned na začátku strhnout davem a přepálil jsem
začátek. Na druhou stranu, nenech se ale strhnout davem, když kolem tebe do
kopce svižným tempem projíždějí cyklisti o třicet let starší, že jo. Na
první občerstvovačce to bylo ještě v pohodě, průměr někde kolem 25 a
optimismus na rozdávání. Humor mě začal přecházet na Všemině, kde byl takový
kopeček asi tak na nejlehčí horský převod. Takže Všeminu jsem si pěkně
vytlačil. Postupně
mi docházela voda a ubývaly kvapem síly. Přivítal jsem s radostí pitnou
stanici ve Vizovicích, ale netušil jsem ještě co mě čeká. Vizovičák byl
smrtelnej a nekonečnej kopec, kde jsem prožíval stavy něco mezi úžehem,
horečkou a zimnicí v kombinaci s žaludeční nevolností. Na druhou
občerstvovačku jsem přijel grogy a přede mnou ještě 75 km. Dál
jsme pokračovali se Smithem společně a to velmi víkendovým tempem se
zastávkami v restauracích. Smith si každých 10 km rozcvičoval křeče v
zádech a vzhledem k naší oboustranné zdevastovanosti jsme se rozhodli, že
poslední kopec (Soláň) vynecháváme a dojíždíme do Rožnova po hlavní silnici. Po
odjezdu z Rožnova jsem se zařek, že mě v Beskydech už nikdo neuvidí, ale v
současnosti už to vidím jinak. Takže příští rok jdeme zase do toho!!! Údaje z cyclocomputeru: 172,30 km, 07:50:30 hod, 21,90 km/hod, 63,0 km/hod
Celkové výsledky a
další info na: http://www.beskydbike.cz |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
